19 března 2013

19.března


Souhrn včerejšího a dnešního dne.
  • Pořád se vzpamatovávám z reakce rádoby terapeutky na můj  jídelníček "Noo, ale vy jíte hodně." Nejhorší je, že mě toho opravdu připadalo hodně, když jsem jí to diktovala. Přitom vím, že můj příjem je za den okolo 5500 - 6000 KJ. Průměrný, normální člověk by měl přijmout alespoň 8000 KJ. A ona mi řekne, že jím hodně... No tak si na svačinu nedám koláč s povidlama, ale jogurt a jablko. Kalorická hodnota je třeba stejná, jen je toho více, protože se můj jídelníček skládá z více potravin nižší energetické hodnoty, ne z pár potravin s vysokou kalorickou hodnotou.
  • Když jsem se přiznala mamce, co jsem se na sebe "hezkého" dozvěděla od terapeutky, rozbrečela se. Byla strašně naštvaná. My už s anorexií žijeme nějakých 6 let a mamka už toho taky moc prožila. Setkáváme se s lékaři, sestrami a různými pracovníky, kteří buď mají naprosto zkreslené představy o PPP a nedokážou s lidmi, trpícími těmito chorobami, pracovat a nebo nemají představy žádné. Náš systém v České republice je, co se PPP týče, na naprosté nule. O léčebně v jiné zemi se můžete něco málo dozvědět ve videu o osmileté dívce trpící anorexií - tady. Nebudu se tady o našich léčebnách a podobných zařízeních více vypisovat, dalo by to na 500 stránkovou knížku. Jenom chci říct, že k té "terapeutce" (ani psycholog, ani psychiatr, jen nějaký dobrovolník či co) už nikdy nepáchnu, nepotřebuju, aby mě nějaký rádoby odborník stahoval zpět dolů. Jen jsme tak s mamkou uvažovali, co se musí stát s takovou dívkou, třeba 15tiletou, která je v téhle nemoci čerstvě. Já už jsem pár (rozuměj asi milion) takových výstupů a jednání zažila, jsem už docela obrněná a myslím, že se s tím dokážu poprat, ale dostat se k téhle slečně - terapeutce třeba před 3 lety, asi by mě to naprosto odrovnalo a věřím, že by mě to pěkně podpořilo v hubnutí. Abych uvedla na pravou míru, jen tak mimochodem, já jsem nikdy nepřežívala třeba na jednom jablku denně. I když jsem měla na 164 cm 25 kg, jedla jsem normální obědy (plátek masa s vařeným bramborem nebo miska těstovin či rizotto...) a velké večeře (nejčastěji Heinz Fit fazole s tuňákem ve vlastní šťávě, dopékací banketkou a k tomu ještě koktejl ze 120 ml polotučného mléka a Ovofitu). S takovým jídelníčkem jsem pomalu hubla. I když je pravda, že občas jsem vynechala oběd. Jen tím chci poukázat na ten problém, víte, jak musí ublížit nějaké křehké mladé dívence, která je čerstvě v anorexii a sama v sobě se nevyzná a doufá, že je to všechno jen sen, nebo spíš noční můra? Moje mamka mě žádala, ať jí dám kontakt  na tu terapeutku, já ale nechci nikomu dělat problémy, i když upřímně jsem jednoznačně pro to, aby takoví lidé NEPRACOVALI v zařízeních na léčbu poruch příjmu potravy.
  • Chudáček mamka. Nedivím se jí, že se rozbrečela, sama mi řekla "Nevím, jestli brečím ze vzteku nebo lítostí."
  • Jaké je u Vás počasí? U nás sněží, stejně jako ve většině koutech republiky.
  • Vím, že kdybych teď přestala jíst nebo ubrala, nic tím nevyřeším, jen se posunu o kus zpět... to nechci, nesmím!
  • Jak jsem říkala už v minulém článku - jsem vděčná za to, že nemusím přežívat na krajíčku toastu a vodě.
  • Stejně jako mini pidi jídelníčky některých holek mě dostávají ty chyby, které jsou u některých naprosto očividné. Na snídani si dají půl jablka nebo něco podobného, nesvačí, na oběd půl krajíčku chleba a pak... pak do sebe odpoledne nacpou, na co přijdou.
  • Nikomu neberu jeho životní styl, ale nechápu některé ty nerozumné holky, které se snaží být vegetariánkami a v podstatě jediné, co dělají, je, že maso a šunky nahradí ....světe div se.... sýrem. Co to má za smysl, cpát do sebe tučnou goudu nebo eidam, místo toho, aby jsme do sebe dostali kvalitní proteiny, které, ještě navíc a jen tak mimochodem jdou tzv. na svalíky:)
  • Byly doby, a že si je moc dobře pamatuju (není to zas tak dávno), kdy jsem měla k některým (většině "nezdravých") jídlům vyloženě odpor, odsuzovala jsem lidi, kteří ty potraviny jedli, například čokoládu.. Teď? Kdyby mi to můj deb*lní anorektický mozek dovolil, strašně ráda bych šla a dala si alespoň jeden čtvereček čokolády. Jednak bych tím udělala radost rodičům, myslím, že by se rozbrečeli a jednak... jo, láká mě to. Prostě čokoláda. Někdo si ji musí dopřávat každý den, já už ji několik let neměla, tak asi nějaká deficit..

15 komentářů:

  1. Ahojky, mohu se optat, to si byla v Anabell v Praze nebo Brně? Já byla kdysi v Praze a také jsem se od jejich nutriční dozvěděla, že jím moc!!! Byl to pro mne šok a už jsem tam nešla.
    Jinak Ti držím co se dá, aby si svůj boj zvládla, já se hrabu z MA.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Byla jsem v Ostravě a nebylo to s nutriční, ale nějakou rádoby terapeutkou či co. Nutriční mě teprve čeká.

      Vymazat
  2. Verim, ze to s tebou zamavalo, ale zkus to vzit tak, ze tu terapeutku prekvapilo, ze to s tebou neni az tak hrozne a ze se sama snazis se sebou neco udelat a vylecit se...Urcite ted s pribiranim neprestavej a na jidle jeste pridej, 40g testovin urcite neni "normalni obed" ;-) Drzim pesti!

    OdpovědětVymazat
  3. No tak takoví terapeuti jsou fakt skvělí. Já jsem chtěla jít k výživovému poradci, protože se mi naopak hubnutí zastavilo a snažím nějaký ten špíček zdravou cestou dostat dolů..ale poté co známá přišla od toho samého výživového poradce a její jídelníček se skládal z uplně neoriginálních potravin a hodně stejných,neustále se opakujících. jsem si uvědomila, že toho vím o výživě víc než poradce..:) takže vidím, že je víc špatných zkušeností s takovýma lidma :(

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Upřímně mě čeká ještě sezení s nutričním z Anabell, ale tuším, že to bude ve stejném duchu a už teď se "těším".

      Vymazat
  4. Víš...znám jaký strašný pocit to je,když ti někdo řekne,že jíš "moc"...prožívám si to vlastně doteď a to od vlastní mamky-což mrzí víc,když ví o co jde a nějaký ten rok s mojí anorexií "žije"..mrzí to víc než od nějaké blbky,která si hraje na nutriční či co a o které sama víš,že o PPP vůbec nic neví...víš,ale zkouším se s tím vyorvnávat..říct si,že přece je to moje tělo!..přece můžu být ráda,že jím tolik a němám 200kilo...když se jí to zdá moc,tak ať si jí málo podle sebe,ale ať moje jídlo nechá..prostě,zkouším na to kašlat..s těma léčebnama máš pravdu..ale na druhou stanu,léčbeny v Česku jsou na daleko vyšší úrovni než léčebny na Slovensku!..tam máš sotva jednu léčebnu,no vlastně "léčebnu" Pezinok nebo jak a co jsem slyšela..je to teda fakt "léčebna"!...a ono buďme upřímné...i kdyby anorektičky/bulimičky v ČeSkU/na Slovensku měly přístup k nějakým americkým léčebnám PPP (nebo jakýmkoliv jiným,třeba těm nejlepším a nejúčinějším na světě) troufám si říct,že by se vyléčilo lidí s PPP stjně,jako kdybychom měly tyto "české a slovenské léčebny"...prostě ta holka/kluk musí chtít,uvědomit si to...ani sebelepší léčebna nepomůže...a tvůj příjem je opravdu strašně moc nízký-měla by jsi fakt začít makat,najet na nějaký fakt přibírák,mít třeba za měsíc 3 kila nahoru,ale za cenu toho,že až pak jednou budeš na normální váze,budeš mít z čeho ubrat,budeš si moct dopřát 2 pásky čokošky po obědě-polévce i halvním jídle a nepřibereš (příklad)...než potom z tohoto tvojeho jídelníčku ubrat pečivo,tuky,ovoce,jogurty vyměnit za light a poobně...já vím je to těžké,ale fakt vím o čem mluvím! :)...

    OdpovědětVymazat
  5. To musela být hrozná kráva! Drž se a neboj, nejíš moc. Ono se to lidem vždycky dobře kecá těm, co nikdy nepotřebovali přibrat. Je to o dost těžší, než hubnout. Nejen fyzicky, ale hlavně psychicky zvládat, že vytrvale a docela dlouho prostě musíme jíst víc, než ostatní. Mně hlavně iritují všechny ty věcně hubnoucí holky z naši třídy, co mě kritizují, že jím arašídové máslo, že je přece "hrozně tučné" (jako by neviděly, jak vypadám a že rozhodně nepotřebuji hubnout xD) a samy spráskají velké balení rýžových křehkých chlebů a k tomu nízkotučný kefír o stejné energetické hodnotě a myslí si, jak o zdravé výživě ví všechno... Vedeš si skvěle, přesně jak si psala, kdybys teď ubrala, tak si nepomůžeš, držím palce, jsi šikula!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně! Lidi vůbec nemají ponětí o kalorických hodnotách, vždyť ty hnusný (pardon, pokud to někomu chutná, ale mě teda totálně ne) pufovaný chleby nejsou vůbec nízkokalorické, často tím spořádají víc, než já ve svém jídle. Kdyby si dali kopeček zmrzliny, udělali by mnohdy mnohem líp. Stejně jako nízkotučný kefír, který se prodává a obsahuje naprosto stejné množství jak kalorií, tak tuků, jak kefír běžný, "normální".
      Stojí mě hodně sil neubrat, ne že ne.. ale držím se. Upřímně se mi na to další sezení, teď už s nutriční, vůbec nechce.... mám obavy, co se na sebe a svůj jídelníček zase dozvím "hezkého".

      Vymazat
  6. Ježiši... Proč tady nemůžou být taky takový lidi,kteří dokážou doopravdy poradit!! Nechápu to :(( A tvou mamku si umím předtstavit..to mě mrzí. :( Na ten dokument jsem se dívala nedávno a je to mazec..

    OdpovědětVymazat
  7. Ahoj, nedávno jsem narazila na tvůj blog a nedá mi to spát, abych ti něco nenapsala. Tvoje fotka v 25ti kilech mi vyrazila dech, vážně nechápu jak jsi to mohla přežít, ale držím ti palce aby ses z toho vyhrabala. Hlavně musíš chtít se vyléčit, musíš chtít jíst, musíš chtít žít normální život. Taky jsem trpěla PPP, naštěstí moje váha dosáhla jen 44 kg/168 cm, ale už tak jsem vypadala opravdu hrozně. Když to teď beru zpětně a s nadhledem, jsem ráda, že už je to za mnou. Vypadala jsem fakt hnusně, nikomu se nelíbí chrastící kosti a život není o velikosti XS. Vem si prosím příklad z beautygloss, podívej se na její blog, podívej se na její přibírací jídelníček a podívej se co třeba jí teď a hlavně, jak vypadala v 39 kilech a teď je dost rozdíl!! Určitě se nikomu nelíbila tehdy a sama sobě taky ne. http://the-beauty-gloss.blogspot.cz/ Vem si z ní příklad a začni pořádně jíst!! Vyžeň anu z hlavy a dej jí nadobro sbohem! Máš celej život před sebou tak se snaž uzdravit a zachraň co se dá!!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za reakci, jsem ráda, že můj blog někoho zajímá. Doufám, že ty už jsi z toho venku a prožíváš normální šťastný život plný událostí, radostí a strastí, protože to vše k němu patří. Beautygloss znám moc dobře, jenže je tady rozdíl, že ona opravdu hodně cvičí, především posiluje. To já teď nemůžu, fyzicky na to nemám. Ale mám upřímně strach, že mě to pak nebude bavit, upřímně mě to zatím totiž ani neláká, nevím, jestli je to tím, že by posilování nebylo to pravé pro mě a nebo je to pouze unaveností, kterou mé tělo prožívá při nynějších 34 kilech.

      Vymazat
    2. Ano prožívám fajn život, jsem z toho venku a to jen díky lidem co byli okolo mě a nemohli se na mě dívat a já sama s tím chtěla něco dělat. To musíš chtít i ty! 34 kg je málo, prosím začni jíst pořádně, opravdu pořádně!! Ano beautygloss hodně posiluje, ale na tom teď nezáleží, tady jde o to, že ona chtěla jíst!! a chtěla se uzdravit!!! tak začala jíst a pořádně! Samozřejmě, že ty při své váze nemůžeš cvičit, posilovat nic, to po tobě ani nechci a myslím, že by ti to spíš ublížilo. Ale proč jsi začala hubnout? protože ses chtěla líbit přece, ne? Proč beautygloss teď posiluje - protože se chce líbit a chce být ze sebou spokojená! Sama viděla že anorexie jí tuto cestu neumožnila, že z ní byla akorát troska, o kterou se všichni báli aby se nerozpadla!!! Tak se podívej na její přibírák a začni podle toho jíst taky, tvoje tělo ti jednou poděkuje! Ale musíš se pořádně do toho opřít! A jak tady píšou ostatní - jíš málo a pak nebudeš mít z čeho ubírat abys mohla jíst normálně. Já tě moc prosím, snaž se, jez pořádně ať se z toho dostaneš a můžeš mít normální život, stojí to za to!! Nechceš přece v 25 letech skončit v invalidním důchodě, rodičům na krku s berlami v ruce, nenaplněným životem resp. naplněným anou a neustálým přemýšlením jestli můžeš sníst to a tamto, jestli si přidat plátek šunky nebo dva nebo o pár těstovin víc nebo míň, jestli náhodou přibereš z kostičky nebo jednoho plátku čokolády?! Ne o tom, život není! vyžeň to z hlavy!!! Dělej s tím něco, prosím!!! Nebuď otrokem času a jídla!! Za to to nestojí! Chceš přece další rok nastopit na tvoji VŠ, ne? Tak pro to něco dělej! Prosím!!

      Vymazat
  8. Tá terapeutka je ale 3,14ča. A s tou čokoládou-ani ja som ju už dlho nemala, ale mňa voľako neláka. A ani ju teraz nemôžem. Šťastie mám, lebo keby ma karalo, neviem, neviem, ako by to dopadlo :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 3,4ča - geniální!:D:D:D:D A pravdivé.

      Vymazat
  9. To mě mrzí, že ses dozvěděla, ale moje mamka si myslí, že jím také moc na to, že chci zhubnout, ale hladovění je prostě špatné. Ale je to moje věc a já to už tak nějak neřeším. Začínám být více odolnější vůči blbým řečem i díky práci, kde se setkám se spoustou blbů :-D Hlavně at´ už se od nějakých odborníků dozvíš cokoliv, bojuj dál a jídlo neubírej, ty to zvládneš!! Držím ti palce :-)

    OdpovědětVymazat

Archiv článků