Dnes ráno jsem se zvážila, váha je vyšší, ukázala 34,4 kg. O 0,7 kg více, než 22.února. Vím, že váha se hýbe, každý den je jiná, ale je to pokrok nahoru. Ne, že by mi to vadilo, já chci přibrat, jen takový ten divný pocit, myslím, že chápete.
Ráda bych si po vzoru Noemi slíbila nějakou odměnu za to, že přiberu. Jenže nevím co. Co napadá Vás? Buďte prosím konkrétní. Rady jako "nějaký kurz", "nějakou knížku" jsou sice dobré, ale moc nepomůžou, chce to být prostě přesnější. Zkuste napsat, co by jste si dali vy sami za odměnu. Nebo motivaci.
Užívejte víkendu, venku je krásně, svítí sluníčko, jaro je tady!:)
Když už bojuješ s váhou, určitě bych si zkusila dopřát nějakou dobrotu, která tě bude motivovat k dalším kilům nahoru. :))
OdpovědětVymazatMůže to být čokoláda, ovesné sušenky, musli tyčinky, musli, ovesné kaše, cokoliv, co ti bude chutnat a zároveň to bude přínosné pro tvé tělo, protože díky té věci přibereš.
Tvá váha je opravdu ještě velmi velmi nízká, ale moc ti držím pěsti, abys to zvládla.
Musíš být moc silná!
Do tvého pocitu se nedokážu vcítit, protože jsem nikdy s anorexií problémy neměla, ale vím, že když na váze vidím vyšší číslo než obvykle, byť se váha odvíjí od spousty aspektů, tak jsem byla nervózní. Nicméně ty být nemusíš, ty se máš radovat, jásat, protože tvoje tělo roste, tvůj organismus bude silnější a ty budeš mít více energie! :))
Užij si krásný sluníčkový víkend a pěkně papkej.
Vím, že zvládnout vyšší číslo na váze není jen tak...takže Ti moc držím pěsti!! Jsi silná, zvládneš to! Snad nebudeš reagovat zmenšením porcí...však víš, co myslím. Co se týká mojí vlastní motivace, tak je to především naděje v lepší zdravotní stav :), chci aby zmizela ta všudypřítomná slabost(cítím, že už mizí:)) a pak taky to, abych už dál svou debilní anorexií netraumatizovala rodinné vztahy :)) Žádnou materiální motivaci asi nemám, ale odměňuju se ráda - třeba právě ty laky na nehty nebo jiné drobnosti třeba z papírnictví :))
OdpovědětVymazatVýrazná rtěnka je SKVĚLÝ NÁPAD! :)) Četla jsem u Tebe na blogu, že máš strach ze rtěnek a lesků...takže by jsi tím i překonala svůj strach :) To by bylo fakt super! Navíc výrazné rtěnky jsou super! Naprosto je miluju:))) Právě teď nosím nejčastěji růžovou, ale červenou mám taky :) Jak se Ti podařilo zvládnout zbytek dne? :)
Vymazatmotivácia? budeš žiť! budeš zdravá! budeš si užívať život! nestačí ako motivácia?
OdpovědětVymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatPotěšilo mě, že si ode mě někdo v něčem chce vzít příklad. Já si dala sice jen paletu, ale je to proto, že to podstatný vlastně mám. Pro mě motivcí je spíš ten trest,jak jsem tam napsala :-)
OdpovědětVymazatU Tebe opravdu nevím. Možná jak psala Unique- být zdravá. Jde jen o to, zda o to vůbec stojíš.
Pokud jde o ten můj poslední článek o dopisech na rouloučenou- klidně se směj. Já to psala spíše z recese. Nevím, jestli bych vůbec nějaký psala. Ale nevylučuji to. Trpím depresí už hodně let (asi od mých 13-ti). V poslední době mám pocit, že nemám pro co žít. Že to bude všechno pořád dokola. A to mě o sílu žít obírá. Tak kdoví, třeba se do psaní dopisu na rozloučenou pustím ;-)
Mě naši řekli, že když budu mít pod 49 kg, seberou mi zrcadlovku.:) Nakonec jsem měla 38 a zrcadlovku stále měla. Kdyby mi jí sebrali, možná bych tam nespadla, kdo ví :) Pro ěm byl největší trest to, že musím skončit se závoděním v tanci. Proto mou odměnou je to, že se můžu zase normálně hýbat a aktivně cvičit. :)
OdpovědětVymazatŽádná věc ani žádná knížka a kurz není tou správnou odměnou a motivací. Co takhle touha po normálním životě - např. výlet na kolech s kamarády? Nechtěla bys třeba tančit, dělat nějaký sport? Jestli ano, tak na to musíš mít hodně fyzickým i psychických sil, být cílevědomá a jistá si sama sebou. Ale jako podklad musíš mít tělo, které něco vydrží a funguje jako nám ostatním.
OdpovědětVymazatJá pořád nepochybuji o tom, že jednou taková budeš. Jen si myslím, že ty přesně nevíš, co chceš, jen přežíváš. Stále můžeš dělat víc, děláš podle mě jen zlomek potřebného. Jsi zajisté chytrá holka, tak vem všechny znalosti a rozum do hrsti a zuby nehty se prodírej, rvi se, bojuj a vyhraješ..
Jinak k tvému komentáři: po té večeři jsem hlad neměla a bezsacharidová byly proto, že jsem měla veliký oběd a sladkou svačinku, tak jsem si chtěla dát už jen něco lehkého. Jinak ale na sacharidy k večeři také hledím, vím, že jsou potřeba.
Já jsem si řekla, že si až přiberu na cílovou váhu, nechám si udělat piercing, který jsem si přála už dlouho :) Myslím, ale, že jsem si ho udělala už o trošku dřív. A nebo jsem si taky říkala, že si pořídím další potkaní mimčo. A to jsem si pořídila ještě dřív... :D Takže jsem to stejně nějak nedodržela... Ale je to těžké, já si stejně myslím, že člověka by neměly motivovat nějaké odměny nebo tresty a tak, spíš celkově to vyléčení. Co mi přijde fajn je psát si různé pozitivní afirmace, sám si je vymýšlet a takové věci.
OdpovědětVymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatPřeji ti jen to dobře do budoucnosti !!! Určitě to zvládneš!!! Je velmi dobře, že o tom otevřené mluvíš, určitě je za počítačemi stovky holek, ktery maji stejny problém a ne a ne a tím něco dělat.
OdpovědětVymazatTakže ještě jednou ti přeji hodne sil a štěstí.
www.olivains.com
Antidepresiva jsem brala. Asi 2-3 měsíce. Depresi mi jen zhoršili. Nemohla jsem večer usnout, a když už jsem usnula, několiktát jsem se v noci budila. Asi sama uznáš, že když se to takhle táhne dlouho, dny jsou pak pěkně na palici. Všechno to vyvrcholilo tím, že jsem jela autem, brečela, a chtěla to napálit do prvního sloupu. Bylo mi řečeno, že vedlejší účinky pominou během asi 3 týdnů. Nic nepominulo, všechno se to jen zhoršilo. Má cvokařka to nepřijala, další recept mi nedala, ani mi léky nezměnila. Asi neví, že je má třeba vyměnit. O to si u ni člověk musí evidentně říct sám. Nechápu jeji přístup. Nejspíš mi teď řekneš, ať cvokařku vyměním. Taky mě to napadlo, ale nejspíš zůstanu u této. Je to z toho důvodu, že se mi opravdu nechce zase s dalším člověkem rozebírat všechno zas a pořád sokola.
OdpovědětVymazatProsím Tě, myslíš, že bys mi mohla dát mail?
O odmene som už aj ja dlho, dlho rozmýšľala, ale stále mi nič nenapadá. Dumem o oblečení, ale pre mňa najväčšia odmena bude, ak mi to oblečenie aj dobré bude a nebude na mne visieť. A jar mi nespomínaj, mám nervy, keď všetko rozkvitá. Až na sakuru, to je výnimka.
OdpovědětVymazatten divný pocit znám, ale zbavme se ho už! :)
OdpovědětVymazatjen ať váha roste!
za odměnu si dej třeba sezení u nutriční :) ať ti to přesně stanoví,aby šlo přibírání jedna báseň!
No, pokud pro tebe není cílem cítit se lépe, pak ok něco si dej za odměnu, ale důležitý je, aby to bylo vratný - víš aby tě to motivovalo, že pokud zhubneš, zase si to "vezmeš pryč" a "nebude to". A snad až budeš mít víc kilo zjistíš sama že největší odměnou je už třeba to, že si dokážeš sednout na lavičku aniž by tě za minutu bolely všechny kosti
OdpovědětVymazat