13 srpna 2012

Apology

Opět Vás všechny zdravím.
Vezmu to velice zkráceně - chtěla bych se omluvit všem dívkám, které mají/měli nějaký problém s fotkami u článku 20 dívek a jejich váha a výška. Některé z nich se ozvaly do komentářů s tím, že se jim nelíbí jejich fotky, které jsem u jejich ostatních údajů uvedla. Já osobně nechci nikomu za žádnou cenu ubližovat (jedna z dívek napsala, že se myslí, že jsem to udělala schválně - ani nevím, co přesně TÍM myslela, samotné uveřejnění fotek?). Jde o to, že tyto fotky nejsou/nebyly nijak soukromé, protože byly staženy ze samotných blogů těchto dívek. Fotky jsem na Vaše přání odstranila, nikomu nechci nijak ubližovat nebo ohrožovat, omezovat či způsobovat bolest, strach, hanbu nebo úzkost... Vážně mě ale mrzí Vaše útoky na mě. V minulých článcích se můžete dočíst, proč jsem článek 20 dívek a jejich váha a výška napsala a nemyslím si, že máte právo útočit na mě tak, jak to děláte v komentářích. To, že na blog nechodím každý den, tudíž nevím o každém Vašem komentáři 5 minut po jeho zveřejnění neznamená, že jsem nějaký prevít, co se Vám snaží zničit životu zkopírování Vaší fotky z jedné stránky na druhou.Více bych se zřejmě nevyjadřovala.

Pamatujte si ovšem, že to, co uveřejníte na svém blogu, je veřejně přístupné a musíte počítat s tím, že si to může kdokoli prohlédnout! Tím nechci omlouvat sebe. Tím chci upozornit na fakt, který si zřejmě úplně neuvědomujete, na nebezpečí dnešního a budoucího internetu. Je opravdu děsivé, kdo všechno na stránkách surfuje a kdo všechno se může dopátrat nebo jen náhodou dostat k určitým informacím. Raději dvakrát měř a jednou řež, než pak lituj!
Já sama za sebe chci říct, že bych nikdy nezneužila něčí informace nebo fotografie. Jsem obyčejný člověk a jsem taky obyčejná holka trpící anorexií. A taky jsem už mockrát zažila zklamání, strach, bolest, ublížení, křivdu, zneužití a podobně. Lidi tohle dělají, nemám pravdu? V jednom kuse. Někdo miluje cizí neštěstí. Nikdy bych nechtěla žádné z Vás ublížit. Nijak, nikdy! Naopak. Přála bych si najít kamarádku, možná i nejlepší kamarádku mezi dívkami, které se snaží přibrat, vyléčit nebo už se vyléčili. Samozřejmě, že pár takových kamarádek v životě mám - ne ty internetové, ale ve skutečném životě. Jenže pár z Vás je mi velice sympatických a když o Vás čtu na blozích, když vidím, jaké problémy (mnohdy úplně stejné nebo podobné jako já) máte, s čím bojujete, jaký pokrok jste udělali, jak se trápíte, jak se radujete..., tak bych chtěla být Vaše opora a chtěla bych mít to vědomí opory i na druhé straně.
Často jsou mi sympatické i slečny z "normálních" blogů, prostě slečny zaměřené svými stránkami na něco jiného - kosmetiku, cvičení, jídlo, recepty, cestování, design, módu nebo svůj blog využívající jako jakýsi deníček. Jenže s těmito slečnami se přes internet kamarádit nemůžu, nejde to. A proč? Důvodů je spousta. Ale hlavní je to, že dokud mě (dívku s PPP) nepoznají osobně a dlouhodobě, nemůžou pochopit tuto nemoc a tím pádem mi nikdy nemůžou rozumět, a už vůbec ne jen přes internet. A další hlavní důvod - já jsem neustále unavená. Já bych si jen psala. Zatím co ony třeba natáčejí videa a píšou hromady zajímavých článků a mají spoustu energie, často chodí ven a mají moc moc síly a elánu. Ony jsou veselé a hravé, plné života, já sedím a jen bych si psala, na víc bych neměla energii. A to, řekněme si na rovinu, není úplně normální... Jako takový maximální introvert se spavou nemocí.
Na závěr k tomuto: možná se to časem změní, ale chtěla bych něco "vzkázat" jedné z Vás, říká si Ann. Její blog najdete - annieblogs.blog.cz.
Milá Ann, chci ti říct, jak moc ti fandím a držím palce. Kdykoli by jsi měla potřebu svěřit se, kdykoli budeš mít černé, špatné myšlenky, můžeš mi bez obav napsat, svěřit se. Já sama moc dobře vím, jak dokáže pomoci říct to (a především osobě, která tě chápe, která ví, o čem mluvíš, proč to tak máš, proč se tak cítíš a proč jsi něco takhle udělala nebo neudělala). Stejně tak ale když budeš mít radost, když budeš šťastná, veselá, když budeš něco plánovat nebo se jen tak usmívat, můžeš mi napsat. Možná ale, že ty máš přátel spoustu. Těch, kteří o tvých problémech vědí, takových, kteří tě s nimi vyslechnout a taky těch ostatních "normálních", se kterými chodíš ven, nakupovat, díváš se na filmy a podobně. Pokud ano, a nemáš zájem o to psát nějaké "blogerce", nedělej to. Záměrem totiž bylo říct ti, že jsi mi strašně sympatická a proto ti moc moc držím všechny palce a pěsti! :-) Ahoj.

A ještě vzkaz pro jednu dívku, jmenovitě Petru. Její blog je - mudrpetrak.blog.cz.
Milá Petro, obdivuji tě za to, že ses dokázala dostat z nemoci, která trápí nejen mě, ale i miliony dalších lidí po celém světě. Obdivuji tě za to, jak jsi to dokázala, ale také za to, jaká jsi, jak se chováš, co děláš, jak se vyjadřuješ. A víš, co se mi na tobě líbí, když to "vezmeme z antianorektického hlediska"? Že měříš, kolik měříš a zároveň vážíš, kolik vážíš a při tom vypadáš pořád tak neuvěřitelně štíhle (já dokonce tvrdím, že ještě pořád vychrtle). Když se na tebe podívám, udržuje mi to myšlenku, že můžu taky přibrat a přitom být stále hezká a štíhlá. Ty jsi pro mě hodně. A vím, že ty už asi nepotřebuješ toho člověka, který ví, čím sis prošla (procházíš?), který chápe přesně tvé myšlenky, pocity, problémy, ale i přes to, kdyby jsi si chtěla kdykoli popovídat a nebo si jen ulevit či se svěřit, vždy mi můžeš napsat. Byla bych ráda, kdyby jsi ve mě třeba chtěla najít kamarádku nebo oporu na "vyřečnění se" a já splnila tvoje očekávání, to by bylo moc moc fajn. Doufám, že nepřestaneš přispívat na své stránky, protože mi moc pomáháš. A nakonec: tvoje videa jsou skvělý ;-)
Ahoj ahoj!

PS: Jedna z dívek mi napsala, že si zřejmě vůbec neuvědomuji návštěvnost mého blogu. Neuvěřitelně mě to překvapilo.
Můžete mi holky, prosím, napsat, jak moc jsou mé stránky známé? Jak mezi hubnoucími, tak léčícími se a vyléčenými.
A nejčastější důvody návštěv a návratů na mé stránky?
Děkuji mockrát.

S tou možnou největší opatrností a obezřetností Vás zdravím a přeji mnoho úspěchů v léčbě a v boji s PPP.

6 komentářů:

  1. děkuju moc,je fajn ze si s necim takovym davas praci Iszo... :)
    važim si toho,nemyslim si že bych měla být nejaka modla nebo nekdo kdo přemohl anorexii,ale třeba zrovna tobe napisu dnesni jidelnicek ikyz mam tedka malo casu a specham :
    sn: jahlova kase, broskev, jahody, activia bila, balicek bebe dobre rano, nestle fitness lupinky s mlekem
    sv.: jablko, cokoladova mysli tycinka
    obed: kureci spiz s kuskusem, mandarinkovy kompot
    sv.: 2 tousty (4 platky) sunka,syr
    večeře: 2 velky bily rohliky se syrovou pikantni pomazankou
    mezitim pres den popijeni fresubinu
    takze tak
    jidlo neresim:)

    OdpovědětVymazat
  2. Myslím, že tvůj blog je v této "komunitě" hodně známý... Většina holek (včetně mě) s kterýma jsem mluvila na tvůj blog narazili tak, že si hledali informace o léčebně, přibíracích jídelníčkách, jídelníčkách na psychiatrii... A tak. A máš pravdu s tím, že co se dá na net, to už se pak nezastaví, rozšíří se to dál ať chceme, nebo ne... To uznávám, možná jsem zareagovala trochu přehnaně, za to se omlouvám. Ale také by jsi se asi moc netvářila na to, že by některá z nás dala na blog tvou fotku.. Nevím no :) A chápu, že na blogu nejseš každých pět minut, to já také ne. Ale když už sem dáš ten článek, ve kterém jsou takové věci a připíšeš, že pokud bychom s tím měly problém, stačí napsat a fotky smažeš, mohla bys počítat s tím, že nějaké negativní ohlasy budou, a být na to připravena

    OdpovědětVymazat
  3. no já už žeru jak mám chut, dneska na oběd polívka, čočka s párkem hořčicou a chlebem:D ..
    jinak nejnžší váha byla zhruba 40 kila a teď na posledním vážení jsem měla 41,3 kg ale je to fakt hodně nepřesný no.

    OdpovědětVymazat
  4. ajo soráč:D 161 cm,su malinká.)

    OdpovědětVymazat
  5. Ahoj :)
    Já nechtěla zareagovat tak nějak, aby se tě to dotkloo..jo asi jsem to přehnala, tak se omlouvám..jen mi šlo o to, že tvá návštěvnost blogu je myslím si, fakt velká..já kyž jsem poprvé narazila na tvůj blog, hned jsem se chtěla s Tebou bavit a abys byla moje "esbéčko" (víš, byla jsi první blog, který s anorexiií bojoval-a já takové blogy vyhledávala)-ale byla jsi v tu dobu neaktivní, takže jsem ti ani nenapsala..myslím si, že fakt je tvá návštěvnost blogu určitě tak 5x vyšší, než návštěvnost třeba blogu mojeho..proto ty moje "skoronahé" fotky moc lidí neuvidí (můj blog není známý, narozdíl od tvého)..a když si je sem vyvěsila-tak jako fakt to nebylo nic příjemného..kolik pedofilů atd může na netu být..možná sis to neuvědomila a nějak sis neuvědomila ani následky..a myslím, že- by ses před vyvěsením těch fotk měla zeptat..ale už jsou smazané, je to ok, nic proti tobě nemám..taky bys nebyla moc nadšneá, kdybych na svůj blog vyvěsila tvou fotku s 36 kily (doufám, že jsi na tom líp)..taky se můžeš kdykoliv svěřit, napsat, co tě trápí.. :)..od toho tu přeci jsme :)..

    OdpovědětVymazat
  6. ahoj,hele to sice jo,ale na tom vážení tehdy jsem měla rifle mikinu atd. a ted jsem tam byla jen v kratasich a tilku, navic s prazdnyma strevama coz taky dela hodne,takze ta vaha lze fakt brat orientacne-ja to soudim hlavne podle toho ze uz skoro nedopnu jedny kratasky co mi byly v dobe kdy jsem na tom byla nejhur akorat (pro predstavu na cedulce je napsana velikost 11-12 let...)
    psychicky si myslim to zvladam fajn:)

    OdpovědětVymazat

Archiv článků