Vůbec by mi nevadilo, kdybych se zítra probudila s 35 kily... Jenže takhle to nejde. Ale ta cesta je právě nejtěžší. Stejně jako je pro mnoho lidí těžké zhubnout a pojišťují si to například novoročními předsevzetími, tak stejně tak je pro někoho těžké přibrat.. Je to psychická nemoc a jídlo musí být považováno za lék.
Před rokem jsem měla 35 kg. To je náhoda. Teď bych je, dle požadavků rodičů, měla mít taky. Tak sakra holka do toho.
Nevím, jestli mne anonymní komentáře burcují k lepším výkonům, k tomu, něco se sebou skutečně dělat a nebo jsou pro mě demotivující. A nebo je mi to jedno? Možná.
"Tak sakra holka do toho."
OdpovědětVymazatA ráno zase Activia viď....
Jasně je to nemoc a je těžký dát si k snídani 3 rohlíky (což bys měla, jinak to nikdy nikam nepovede a to nemluvim o zbytku dne, ale aspoň si nenalhávej že se léčíš a přibíráš. Bohužel neděláš kromě psaní sem jak chceš pro uzdravení nic, jíš pořád stejně a váha ti jde pořád dolu. Sama píšeš že si měla 35 a to že máš jednou o deka víc je naprosto irelevantní.
OdpovědětVymazatAhojínek, mám otázku, ty studuješ? chodíš někam do školy, ? co děláš celý den? Díky za odpověď
OdpovědětVymazat