18 února 2013

Diář 2013

A je to tady. Co? Příchod roku 2013. Přežili jsme konec světa, takže už nás nic překvapit nemůže. Co by ale někomu z nás mohlo dělat vrásky na čele je fakt, že ještě stále nemá diář na tento rok.
Dost možná patříte do skupiny lidí, kteří nepovažují diář za až tak důležitou věc a prostě se Vám nechce za něj utrácet "mraky" peněz. Přesně pro takové z Vás vycházejí každoročně spousty časopisů s krásným novoročním dárkem - diářem. Mám tady pro Vás přehled těch, které jsem zaregistrovala a měla možnost si ohmatat. Na závěr ukážu, jaký diář jsem si letos (konečně!) pořídila já.


Jako první zde máme diář z časopisu Žena a život.


Poměrně malý diář, jehož výhoda tkví v neslepovaných, nýbrž na kroužek navlečených stránkách, tudíž se nestane, že by se Vám diář špatně otevíral, popřípadě sám zavíral. Design je velice hezký, jak se na dámský časopis patří, jemný, docela propracovaný. Obsahuje jak záložku, tak gumičku, která drží zavřený diář pohromadě. Pokud ale patříte mezi lidi, kteří mají plány na měsíce dopředu a každý jejich den je plně obsazen, není pro Vás tento diář úplně tou správnou volbou - na jednu stránku se totiž autorům podařilo vměstnat celý týden, tedy sedm dní, což, řekněme si na rovinu, nenabízí zrovna moc prostoru na psaní.
Diář mimo jiné obsahuje módní fotografie. Musíte s sebou ale tahat tužku, která není součástí diáře.


Jako druhý diář bych ráda představila ten z redakce měsíčníku Apetit.



Stejně jako u předešlého časopisu, i tady se autorům podařilo vtisknout na jednu stránku celý týden, takže pisálkové si na své rozhodně nepřijdou. Diář je celkově moc pěkný, ale určitě se mezi Vámi najdou tací, kteří by se styděli, kdyby museli na veřejnosti vytáhnout diář s nápisem "Apetit" a "Maggi" a s obrázky krásných, leč do očí bijících vidliček. Jedná se spíše o kousek pro kuchtíky a "Apetitové" nadšence. Co bych uvedla jako velké mínus, je spojení - slepení jednotlivých stránek. Pamatuji si, jak mě na základní a střední škole rozčilovaly učebnice, které jsem musela neustále držet nebo něčím zatěžovat, protože byly tak hloupě vázané, že se neustále zavíraly. To samé platí o tomto diáři.


Třetím v pořadí je diář magazínu Elle.




Tento diář vyšel s prosincovým dílem Elle.
Opět menších rozměrů, v krásném černém designu. Součástí diáře je záložka, gumička a dokonce držátko na tužku, včetně tužky samotné! I když je malý, na jednu stránku připadají tři dny, takže nabízí více prostoru na poznámky. Další z věcí, která může některé (dámy) potěšit, jsou módní fotky, které Vás provázejí celým diářem. Na začátku najdete spoustu kolonek na čísla, adresy a jiné věci, které si nemáte šanci zapamatovat, ale chcete je mít při sobě. Dále zde najdete převádění velikostí oblečení, prostory na poznámky a mnoho dalšího. Za mě tento diář získává jedničku s hvězdičkou!


Nejnovějším diářem je ten z časopisu Marianne.


Tento kousek má stejně jako ten z Elle design přední strany v kůži, lépe řečeno kožence, ale na rozdíl od Elle, není jeho barva černá, nýbrž červená. I když jsou formátově zhruba stejné, na každou stránku diáře Marianne se vešlo všech sedm dní týdne, takže nabízí méně prostoru na psaní. Co ale považuji za plus, je záložka a gumička na pevné sevření. Jako mínus bych zmínila absenci tužky a jejího držáku. Celkově příjemný vzhled, který určitě potěší nejednu osobu - slečnu, dámu, paní.


A nakonec bych Vám chtěla ukázat diář, který jsem si na rok 2013 pořídila já.



Koupila jsem ho v obyčejném papírnictví, kde bylo ovšem na výběr asi ze sta diářů lišících se nejen barvou, ale i rozměrem. Od různých abstraktních designů, přes ty dětské úchylné, až po "obyčejné" koženkové. Mě na první pohled učaroval tento. Světlounce šedý, ani ne moc velký, ani ne moc malý. Nabízí dostatek prostoru pro každý den, obsahuje jak záložku, tak zatrhávací rožky. Každý den je navíc rozdělen na jednotlivé hodiny, což já oceňuji, protože do diáře nejčastěji zapisuji různé kontroly u lékařů a vyšetření, která se objednávají na určitou hodinu.


Tak co vy a diář, máte/nemáte, toužíte či Vám připadá jako zbytečná věc?

3 komentáře:

  1. Bez diáře jsem jako bez ruky, lépe receno bez hlavy, protože co si nenapisu, tak zkratka neudělám. Jednak take mam rad slastný pocit odškrtávání. Již skoro třetím rokem nedám dopustit na diare značky Moleskine. Je to závislost :-P

    OdpovědětVymazat
  2. Ahoj :) Já jsem diář měla. Ale vždy to dopadlo stejně.. :-D Nikdy jsem si do něj nic nezapisovala.. Takže na tenhle rok jsem si ho ani nepořizovala. Akorát pak mám těžší tašku :D .. Ale je pravda, že bych aspoň nezapomínala na tolik věcí.. :) Možná si ho pořídím- časem.. ;) Jinak ten od Žena a život je úžasný ;)

    OdpovědětVymazat
  3. Moc děkuju za podporu!! :) Opravdu si toho vážím!!A přesně, jak říkáš - nižší číslo by potěšilo :/ Ale je to těžké...jednou by potěšilo vyšší, pak nižší :D Asi si moc vymýšlím :D Nastupuju do Brna, ale na dospělé :)A podle toho, co psala Karoli myslím, že to bude fajn...jestli se to o hospitalizaci dá říct :)) Jak se vede Tobě?

    Co se diáře týče, tak jeden vlastním :) Je hrozně fajn mít diář, připadám si potom taková důležitá :D Ani zdaleka není tak prostorově velkorysý co se týče jednotlivých dnů - jako ten Tvůj :)) já naopak oceňuji to, že je ke každému dne pár řádků :)), protože diář tahám všude s sebou, tak abych neměla zbytečně těžkou kabelku :D

    OdpovědětVymazat

Archiv článků