Postřehy

• Vím, proč mi šlo přibírání v nemocnici tak dobře. Protože jsem si nemusela jídlo chystat sama. I když jsem si jídelníček sestavovala dopředu s nutriční a svačiny a i spousty jiných jídel jsem měla z domu, nemusela jsem přemýšlet nad tím, kolik si dát brambor  na talíř, co si dát k večeři. Doma je to tak, že mám strach zkusit něco nového nebo si zkrátka a prostě dát něco JINÉHO. Proto mám skoro stejné večeře, snídaně, i svačiny. V nemocnici jsem si musela každý den naplánovat něco jiného. A donesli mi to, dali to přede mě a já to musela sníst. Jo, chtěla bych se tam vrátit, ale má to několik ALE.

1. V nemocnici vám kromě oběda dokážou dát jen studenou kuchyni, nemohla bych proto mít své oblíbené večeře - nudle s tuňákem nebo šmakounem, fazole s dopékací banketkou, toasty.
2. Váží vás alespoň jednou týdně, já se vážila dokonce dvakrát.
3. Sledují vaši váhu a to, zda přibíráte. Když přibíráte moc rychle, stydíte se sami za sebe. Anorexie vám našeptává, že takhle je to moc rychle, musíte přeci pomaleji, ideálně se doporučuje 300 - 500 g za týden (takže pro vás samozřejmě 300!)!
4. I když jsou tam nějaké dílny, je to trošku nuda. Připoutaní na lůžko, jedna televize pro celé oddělení (kdo ukořistí ovladač, je král!), jedna ranní rozcvička, na kterou mě stejně kvůli váze nepouštěli.
5. Jsou tam blázni s různými poruchami, takže je občas trošku problém, normálně si popovídat.
6. Tvrdý židle, na který si musím brát pod zadek polštářek nebo deku.

• Víte, že ideální snídaně by měla být (pokud chcete jogurt a ne třeba ovesnou kaši) JOGURT + 80 (!!!) g MÜSLI + 1 KUS OVOCE ?
• Ideální porce přílohy je například 240 g vařené rýže nebo 200 g brambor.
• Pořád nemám ráda víkendy.
• Chci se odhodlat a zkusit na snídani ovesnou kaši, vždyť dříve jsem ji jedla. Chutnala mi i jáhlová. Snídaňový jogurt bych přesunula na svačinu místo proteinové pěny, kterou si teď (ze strachu z čehokoliv jiného, změny) dávám každý den.
• Přišlo jaro, konečně! Ale.... já jsem utahaná jako kotě. Připadám si, jako bych byla celý den na nohách a tvrdě pracovala. Že prý se nemám čemu divit, mé tělo je na tom asi stejně, jako tělo člověka po chemoterapii... Chci mít energii, dobrou náladu a spoustu nápadů na činnosti, které s radostí a především lehkostí vykonám.
• Zásoby proteinu opět dochází, takže jsem byla nucena objednat si další. Pro jistotu jsem zvolila 2000 g balení (akce, + 250 g zdarma, za 1039 Kč - najdete zde)