19 května 2013

Ša-la-la-la!

Co chci říct, je......

že
1. jsem šťastná
2. váha stojí, musím zabrat na jídle!
3. budu krásná, štíhlá a šťastná
4. miluji své přátele a rodinu
............

A co mi chcete říct vy?
Co by vás zajímalo?


10 komentářů:

  1. obavam sa ze moja mati si to clekom nemysli :D a to si este stale na tom tak ze si zakazujes/povolujes jedlo? :( som myslela ze uz je to v takom stadiu ze proste jes normalne(normalne casto ale male porcie)

    OdpovědětVymazat
  2. Je dobře, že jsi šťastná, ale opravdu zaber x)
    Přeju hodně štěstí! x)

    OdpovědětVymazat
  3. Ten obrázek je mrtě.. :D

    A moc mě těší, co jsi napsala. :)

    OdpovědětVymazat
  4. Ale preco?ved ked mas na to chut a mas pribrat tak preco si to zakazujes,ine by bolo keby si na to chut nemala ale takto tomu oc nerozumiem naco si to priberanie spomalujes

    OdpovědětVymazat
  5. to ja ako viem len som podla tych poslednych clankov mala pocit ze si z na tom lepsie,ale tak snad coskoro bdes uplne fit :)

    OdpovědětVymazat
  6. Ta ja som schudla kilo :D Neviem ako sa mi to podarilo, veď stále žerem... Ale teraz sa už aspoň schudnutým kilom neblížim k smrti. A pekne žer ako ja a budeš tiež super vyzerať, nie ako kostra. A jedz koľko chceš a kedy chceš. Vyser sa na anorexiu, ona je zlá, je to choroba, ktorú musíš poraziť! Keď si budeš taká zásadová, že budeš jesť len 5x denne aj keby normálnych porcií, tak nie veľmi priberieš. Ja som jedla a 7-8x denne a ešte pred 3 mesiacmi som mala 33-34 kilo a dnes mám 47.

    OdpovědětVymazat
  7. ♥ Miluj, jez víc, pěkně spi, raduj se...a opakuj!

    OdpovědětVymazat
  8. Ahoj =)
    Moc děkuji za podporu a milý komentář k maturitám a přijímačkám. Nejvíce chci na geografii do Olomouce na UP =)
    Píšu odpovědi na otázky z mého blogu. Vůbec mi nevadí, naopak jsem ráda, že jsi se zeptala =)
    Mamka se k jídlu vyjadřuje, i když jen málo. Nejčastěji komentuje to, že to vypadá krásně, nebo že jsem si to hezky nachystala. Babička je jiný případ. Ta se hodně bojí. Když jsem poprvé začala jíst víc, myslela si, že jím až moc. Když jsem ani po tom nepřibírala, tak má zase u všeho pocit, že jím málo. Asi moc neví, jak se v tom orientovat a nikdo z mé rodiny netuší, kolik bych toho měla jíst na přibrání. Vlastně ani já to moc nevím.

    Jídlo si teď už chystám sama. V nejkrizovějším období mi ho chystala babička, pak mamka, ale když jsem se z nejhoršího vyhrabala, chtěla jsem si ho začít chystat sama, protože mi vadilo, že jsem někdy musela jíst jídlo, na které jsem zrovna neměla chuť, nebo jsem prostě neměla ráda nikdy.

    Potraviny domů ale nakupuje mamka, i když jí někdy řeknu, co chci, nebo s ní často jezdívám nakoupit, kdy si vlastně nahážu do košíku co chci, ale ona už teď dokáže trefně odhadnout, co ocením a nad čím nejspíš ohrnu nos. Samozřejmě se snažím vyhovět požadavkům svého těla, doporučení nutriční a (teď už méně) doporučení psycholožky. Nejčastěji spoléhám na rady nutriční.

    Obědy si v poslední době vařívám sama (samozřejmě ne, když jdeme k babičce, nebo jíme v restauraci) hlavně proto, že mě teď vaření hrozně chytlo a baví mě vymýšlet nové kombinace, ale když nemám náladu, řeknu mamči, nebo babičce, ať mi něco ukuchtí. Mám to těžší v tom, že jsem vegetarián a mamka většinou sobě vaří masité obědy, tak je to pro ni takhle asi jednodušší.

    A ta miska na večeře i obědy je vždycky celá jenom moje a chraň ruka Páně toho, kdo by mi z ní byť jen uzobl. Vždycky to dělám z celého balení (většinou 100g, u mozzarely 125g) a pak dávám přílohy v suchém stavu 50-60 gramů (podle hladu), což je cca 6-7 polévkových lžic.

    Doufám, že jsem odpověděla všechno, kdyby Tě ještě něco napadlo, tak se klidně ptej dál =)
    Přeji krásný večer,
    Cali

    OdpovědětVymazat

Archiv článků