Jak to máš se vztahem k jídlu? Na jednu stranu se říká, že anorektičky chuť k jídlu a hlad mají (jen to potlačují - a pak na jídlo myslí tim pádem neustále), na druhou stranu zas v některých zpovědích čtu, že zapomínaly jíst, musely se i do trochy jídla nutit apod. To si trochu protiřečí ne?
Nevím, jak to doopravdy mají ostatní holky s anorexií, ale za sebe můžu říct, že já teď o jídle přemýšlím hodně často, těším se na další jídlo, přemýšlím dopředu, co budu/budeme doma vařit. Je pro mne třeba problém posvačit mimo přesný čas a nebo zaimprovizovat se svačinou mimo domov, ale neustále se lepším. Dokážu si dát kafe nebo zmrzlinu, na večeři třeba paniny nebo rizotto. Když nějaké jídlo vynechám, tak to určitě není proto, že bych zapomněla, ale protože to prostě nešlo (cestování, nějaká přednáška a podobně) a nebo jsem měla nějaký psychický blok.
Nevím, jak to doopravdy mají ostatní holky s anorexií, ale za sebe můžu říct, že já teď o jídle přemýšlím hodně často, těším se na další jídlo, přemýšlím dopředu, co budu/budeme doma vařit. Je pro mne třeba problém posvačit mimo přesný čas a nebo zaimprovizovat se svačinou mimo domov, ale neustále se lepším. Dokážu si dát kafe nebo zmrzlinu, na večeři třeba paniny nebo rizotto. Když nějaké jídlo vynechám, tak to určitě není proto, že bych zapomněla, ale protože to prostě nešlo (cestování, nějaká přednáška a podobně) a nebo jsem měla nějaký psychický blok.
Ještě se zbavit těch přesných časů a je to na správné cestě:)
OdpovědětVymazat