06 ledna 2013

Challenge accepted

Hele, takhle se žít nedá. Musím být silná a jíst. Jídlo je můj lék (a taky antipsychotika, který beru). Nemusím se stydět za to, že jím. Ano, v dnešní době se stále omílá štíhlost, hubnoucí přípravky, různé vibrační plošiny a pásy na "špeky" a pokládá se za úspěch, když někdo zhubne, ale já prostě hubnout nepotřebuji, naopak, tak proč bych měla mít z jídla výčitky a ještě se za něj stydět!? Sakra lidi, já chci žít normální život. Ani nevím, jak jedním či dvěma slovy popsat to, co žiju teď... V podstatě nežiju.
A je důležité, abych přibrala rychle, protože jsem zase shodila a s takovou se tam, kam chci jít, nikdy nedostanu (dohoda s rodiči, více není třeba vědět). Musím mít rychle 35 kg... Pro začátek. Sakra, a víš, jak tím dosáhnu? Jedině tím, že budu VÍCE JÍST. Je jedno kolik, nepočítej KJ, prostě jez hodně.


2 komentáře:

  1. A zase jen řeči a konání nikde.... Ráno malý jogurt, oběd poloviční, odpoledne light jogurt

    OdpovědětVymazat
  2. Slova hezká, tak začni konečně i konat to co tady píšeš. Kdybys chtěla poslat nějaké jídelníčky, tak mi napiš na Linger@email.cz (neboj, nejsou to žádné drasťáky- teď se divím jak jsem po nich mohla vůbec přibrat).
    Přeji pevnou vůli ať to tedy dodržíš. :)

    OdpovědětVymazat

Archiv článků