13 března 2013

Třináctého

března...

Musím se s vámi podělit... Hodně jsem přibrala, ale možná je to z části způsobené těmi mými úžasnými otoky, které zas dneska mám. Moje hlava vypadá jako koule s tečkama místo očí a velkýma kruhama pod nimi.
I přes to bych ráda zavedla (opětovně) 2 odpolední svačiny. Už jsem tak jedla a dokonce z toho ani nepřibírala. Říkám si, že bych tu svačinu navíc měla zapojit, protože, jak sami říkáte, z čeho bych pak ubírala? A stejně si opravdu nemyslím, že z jedné svačiny navíc přiberu třeba na 45 kilo, ke kterým se musím dopracovat.
Mimochodem, doktoři by mě chtěli nechat přibrat na BMI 18,5 - 19, což je váha 50 - 51 kg. Upřímně, vzpomínám si na období, kdy jsem tuto váhu měla. O kilo víc a už mi říkali "špekáčku" a jak jsem hezky měkkoučká.. super. Na to už nikdy nepřistoupím.
BMI 18,5 - 19 by chtěli v léčebně v Praze. Moje bývalá dětská doktorka říkala "Kdyby měla aspoň 45 kilo."
Já sama si nechci žádné číslo stanovovat, ani přesně nevím proč, ale čím dál více si myslím, že bych si nějaké číslo dát měla. Říkám si, těch 45, to bych mohla zvládnout.. Není to ani BMI podváhy, ale anorexie (17,5 a méně). Jenže mám strach, že si budu připadat škaredá, tlustá, třeba při 40 a co teď....? A co když přiberu na více než 45, nebudu potom mít výčitky, nebudu na sebe škaredá, nebudu si to dokonce zakazovat,  mít více kilo, než jsem si stanovila...? Znáte to, to jsou ty anorektické myšlenky.
Držte mi palce, prosím, budu to potřebovat.
PS: Ať už je to jakkoli, mám ráda svoji mamku. Je to člověk, který mě neuvěřitelně chápe, i když kdo si tou nemocí neprošel, nedokáže ji úplně pochopit, ona ale spoustu věcí chápe a nebo aspoň bere a ví, že jsou způsobené právě anorexií... V poslední době je to doma fajn. Taťka i mamka jsou šťastnější, klidnější... hurá. Už mě zabíjelo, jak jsem viděla, jak je ničím.
Vím, co by jim udělalo největší radost. Taťka - kdybych vzala bonbonieru, nabídla mu a sama si vzala. Mamce by udělalo radost v podstatě jakékoli jídlo, řekněme tučné, nebo prostě to, které jsem nikdy nebo dlouho neměla. Třeba Hermelín, lasagně, smetanová omáčka...
Ano, asi přiberu, když si přidám na jídle, ale pak se to ustálí... říkám si, že když to jednou dokážu, přidat si, tak už to pak půjde.. Já nevím, strašně mě štve, jak jsem oteklá... Do toho se nudím, takže opravdu kombinace tak na pokus o sebevraždu...
Dokážu to! Doufám...achjo. Asi ne.. Nevím. Jsem slabá.
Možná bych měla jíst pořád:D nonstop... achjo.

9 komentářů:

  1. Ahoj, tvoj blog sledujem len krátko, ale prečítala som si viac-menej všetky tvoje články. Veľmi, ale veľmi ti držím palce, aby si sa dopracovala na hmotnosť, zdravú, ktorá ti bude vyhovovať..Ja ťa totálne chápem, strach z priberania :-( Ja som celý život štíhla, ale minulý rok v lete sa mi podarilo pribrať- zlý psych. stav a teraz sa to snažím zhodiť. Na 170 cm mám teraz ( a veľmi sa hanbím 52 kg !!!! ) vždy som mala 48-49, čo viem, že je asi málo, aj vzhľadom na môj vek (25 r.)..Dokonca som to už neraz dotiahla na váhu 44 kg. Som proste asi celoživotný otrok mojej váhy, potrebujem vážiť max.48, aby som sa cítila, že za niečo stojím! Mám skvelého priateľa, rodinu, priateľov, ale aj tak mám stále ten pocit, že kým nebudem mať tú moju váhu, akoby som bola nula! :-(
    Každý deň sa teším na tvoje príspevky, čítam ich rada a fakt ťa veľmi podporujem, cítim, akoby sme mali niečo spoločné..Good luck! :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Prosímtě, nehubni :( Váha 52 je na tvou výšku nízká, 44 je už nebezpečná podváha. Neřeš váhu, místo toho zapracuj na své psychice abys byla schopná akceptovat i jiný než vyhublý tvar postavy.. Teda samozřejmě se to snadno píše, ale v praxi je to strašně těžký

      Vymazat
  2. Při 52 kilech ti řikali špekáčku? Tak to museli být nějaký silně narušený osoby, to neni normální. Já měřím skoro stejně jako ty a když jsem měla váhu 52, tak už mi mnoho lidí říkalo, že jsem hrozně hubená. Samozřejmě to můžeme svádět na "těžký kosti", tvar postavy a tak, ale je to hloupost 52 kg je nízká váha s jakýmkoliv typem postavy. Já mám něco přes 55 kg a sama sebe i ostatní mě považují za štíhlou. Přála bych si mít těch 50, ale to už bych měla nezdravou podváhu. Pro tebe to asi musí být hrozná představa - 20 kg navíc. Pro mě je zase hrozná představa těch 20 kg míň, neumim si představit, kde bych to musela ubrat - asi ze všech svalů a vnitřních orgánů, protože tuku je na mě domnívám se kolem 5 kg.
    Nevím co ti poradit. Stanovit si číslo váhy je hloupost, stejně jako řídit se vlastní spokojeností - to by asi nefungovalo. Nejlepším cílem by bylo naučit se pohlížet i na obezitu jako na normální věc, tím pádem vypnout emoce ohledně váhy a nechat tělu svobodu - krmit ho, když má hlad vším, na co má chuť. Bohužel je to asi utopie, ale bylo by to krásné.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kdyby to šlo, nebo kdyby to bylo aspoň jednoduché, bylo by to opravdu krásné, ale jak říkáš, spíš utopie... Bohužel opravdu mi můj přítel říkal při 52 kg "špekáčku". Druhý mi zas říkal, jak jsem krásně měkkoučká. Z takových věcí vznikají mé mindráky. Já si opravdu myslím, a nikdo v životě mi to už asi nevezme, že při 50, 52... kilech, jsem tlustá.

      Vymazat
  3. Tomu říkáš "hodně přibrala"? Já vím, že je to těžký, ale nejlepší by bylo, kdyby ses na nějaké cíle a čísla vykašlala. Nechápu, kdo ti při 52 kilech říkal špekáčku... mě občas takhle ve škole říkali, ale to jsem byla malá holčička, tlustá jsem nebyla, ale trochu oplácaná... pak jsem se vytáhla a vypadala jsem zase hubená (a paradoxně jsem se až pak začala zajímat o hubnutí). Mám teď podobnou výšku jako ty a minimální váhu mi taky doktorka stanovila na 50. Bylo to pro mě hrozné číslo, ale pak jsem nad tím přemýšlela a pomohlo mi, když jsem si vzpomněla... že když jsem hubnula z 56 a měla jsem 51, tak už jsem si připadala hezky hubená. Když jsem měla na to číslo přibrat, tak mi to přišlo děsné. Takže je to o tom vlastním pokřiveném pohledu, je to v hlavě. Stejné číslo... akorát jsem k němu šla "z druhé strany" :D
    Palce ti samozřejmě moc držím a prosím takových malých váhových přírůstků se přece nemusíš lekat... teď právě potřebuješ přibírat co nejrychleji, vždyť se ti může kdykoliv něco stát :(

    OdpovědětVymazat
  4. budu ti držet palce:))
    svoji chuť k jídlu bych ti klidně přenechala, hermelín i lasagne miluju:D:)

    OdpovědětVymazat
  5. Vím, že je to pro Tebe těžké! Ale je to tak správné, věř mi! Je hrozně fajn, že jsi přibrala! Představ si, jakou tím uděláš radost rodičům :)) Je to to nejlepší, co pro sebe můžeš udělat! Můžu Ti nějak pomoct? Mrzí mě, že se necítíš dobře!! Ale víš, jak to je - vyspíš se a bude líp :) Nebude Tě to už tak trápit! Drž se! Myslím na Tebe!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A dokážeš to!! Pevně tomu věřím!!! :)

      Vymazat
    2. Jsi fakt šikulka!!! :)))Jsi moc silná! A tím, že jsi nepolevila jsi jenom získala! Jsi teď ještě silnější! Vím, že je to hrozně těžké nepolevit, když váha ukáže vyšší číslo. A neboj se, na té váze se určitě podepsaly ty otoky, které Tě trápí. Ale bude to všechno v pořádku! A upřímně - jsem na Tebe opravdu moc pyšná!!

      Vymazat

Archiv článků